PARCHANTI Z JIHU 4: ZKOUŠKA ODVAHY

Downset, červená 58, červená 58, head! Nebo tak nějak se to při rozehrávce v americkém fotbale říká, nebo ne? No nic, touchdown a jdeme na to.

Z nedávného Comic-Conu jsem si dovezl Jasonem Aaronem podepsaný první díl série Parchanti z Jihu a již tady držím čtyřku. Řežba amerického venkova se chýlí ke konci a bude to chtít odvahu, alespoň to napovídá podtitul poslední knihy, který zní Zkouška odvahy. Opět červeně laděná kniha v pevných deskách s přebalem, ještě aby ne, když první tři díly takto také byly. Aarona opět doplnil Jason LaTour, kterému místy asistoval v kresbě Chris Brunner. Už se ale nezdržujme a vlítněme na to jako do posledního yardu! Opět si nejsem jistý, zda je toto fotbalové přirovnání na místě, ale aspoň jsem to zkusil.

Fotbalový tým vedený starým, ale krutým trenérem Bossem dostal minule na prdel od největších rivalů a třese se pod ním židle. Po celém okolí má ostudu jako prase a to se mu samozřejmě nelíbí. Aby si udržel pod palcem celý okres Craw, bude muset synek zamakat. Do dědiny však přijela přemotivovaná, nasraná a pořádně vybavená zbraněmi, a ne těmi ženskými, ale opravdovými střelnými, dcera v prvním díle zavražděného Tubba. Zkušenost mi říká, že se chce asi pomstít. Proti Bossovi se už chystá zasáhnout celé uskupení místních, co něco znamenají, včetně šerifa, který mu prvně lezl do zadku, ale už i ten zadek přetekl. Po dalším prohraném zápase už to nebude chtít hrát fér a on v čele s kunčafty úchylným Esawem a prostoduchým Materheadem jdou vyřadit předem ze hry nejlepšího hráče dalšího protivníka. Jenže se to trochu Bossovi vymkne z ruky, nervy mu tečou proudem jako pivko v pátek večer a on není schopen to ukočírovat, jako já to pivko.

Druhý okres si to však nenechá líbit a vyvolá to téměř, no, válku okresů? Redneci se vzájemně masakrují a na pozadí toho všeho operuje Roberta Tubbová a začíná se pomalu mstít, a že má pěkně nevybíravé metody. Což v téhle sérii mají vlastně všichni. Roberta však není jediná, kdo po Bossovi jde. Pamatujete náboženského lukostřelce z lesa? No já taky musel chvíli vzpomínat, ale už se zde v předchozích dílech mihnul. Tenhle šáhlý Robin Hood vyleze z pod pařezu a začne se do všeho taky montovat. Závěrem nás čeká trochu mela a zmatky, ale nakonec se to jistým směrem vyvrbí, otázkou je, zda uspokojivým. Do jisté míry asi ano a možná pro někoho lehce nečekaně, ale vzhledem k průběhu čtvrtého dílu to vlastně dává i smysl.

Poslední díl už byl hlavně spíše o samém střílení, zabíjení a prohrách, a to takřka na všech frontách. Už to není tak o rozvíjení děje, jako spíš o nevybíravém vyřizování si účtů. Jason Aaron ještě pár postavám prohloubil charaktery, ale už se v tomhle směru o nic převratného nejednalo. Měl jsem z tohoto posledního dílu pocit, že už moc nemá nápad, jak to rozvinout, tak to prostě a jednoduše zmasakroval. Akční jízda to je slušná, ale hlubší myšlenky nečekejte. Kresba je však parádní, lehce netradiční a možná může působit jednodušeji, ale svým osobitým způsobem si mě dostala. K plnému počtu žehliček chybělo trochu šmrncu, ale celkově si mě tahle série získala a nadchl jsem se pro ni. Ale je dobře, že už je konec. Neb všechno dobré, jednou končí. I když kdo ví, třeba chlapi ještě dodělají pátý díl.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku