PŘÍBĚH O 18+

21.01.2020

"Ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů." "Ahoj, já jsem se právě osprchovala. To se tam nevejde." "Ale vejde." "Au." "No vidíš."

Nebojte se, následující dílo má naštěstí daleko hlubší myšlenku.

Na první pohled publikace nepůsobí ani jako komiks, ale spíše jako normální kniha, a to díky pevným šitým deskám s přebalem, formátu i použitému papíru. Na pevných deskách je krásně vypadající vyražený název a silueta ženy.

Jedná se vlastně o soubor dvou knih rozdělených do několika na sebe navazujících kapitol, kterým předchází vícestránková předmluva autorova syna popisující pozadí vzniku díla i kritiku, se kterou se musel autor potýkat.

Děj komiksu vychází z románů autorky Pauline Réageové a je hlavně vyprávěn kresbou, se kterou si uznávaný kreslíř Guido Crepax pohrál do posledního detailu. Především jsou propracované výrazy tváře, které jasně demonstrují pocity hlavní postavy. Text je zde mnohdy pouze doplňující, aby řeč nestála (na rozdíl od jisté blíže nespecifikované části těla).

Hlavní hrdinka je pro lásku ke svému muži Renému ochotna podstoupit ledasco, dokonce se nechat zneužívat spolkem zřejmě zámožných, ale tupě vyhlížejících mužů libujících si v bičování a ponižování žen. V některých chvílích jsou v knize na můj vkus až moc úchylné scény, kde například ani zoofilie není tabu.

Děj se odehrává v období, kdy se běžně nepoužívaly holící strojky, což se samozřejmě projevilo v kresbě, nakonec však dojde i na to holení.

Submisivní O se po zaučení ve spolku Roissy musí na povel svého protějšku poddat jeho nevlastnímu bratrovi, kterému však ona nestačí a je zaúkolována přivést a nechat podlednout další ženu, ve které má i O jisté zalíbení.

Nevybíravý sadomasochistický grafický román se s osudem O nepáře a ukazuje, že láska je někdy slepá a lidské touhy neznají mezí. Z O se stává laciná hračka pro úchyly libujících si v nejrůznějších, většinou až přehnaných, BDSM praktikách. Po většinu času mi bylo hlavní hrdinky líto, ale zase na druhou stranu to ve své naivitě vše podstupovala dobrovolně.

V druhé části knihy se role obrací a ze submisivní O se stává nelítostná domina, která mužům jako takovým vrátí své dřívější utrpení, ne fyzicky, ale za to i s úroky. Aneb jak se říká, na každou svini se vaří voda.

Tahle část mě bavila více, jelikož byla ukecanější a děj cíleně někam směřoval. Bylo zajímavé sledovat přeměnu původně hloupoučké O v sebevědomou a cílevědomou ženu, která si umí vše zařídit podle sebe. Po tom všem, co si zažila, jsem ji nemohl nic jiného, než jí to jen přát. Autor nám ukázal, že i takovýmto zvráceným způsobem lze formovat osobnost člověka.

Při čtení jsem několikrát zalitoval, že vedle mě nebyla nějaká sličná slečna abych, no jak to říct slušně, se s ní mohl podělit o atmosféru nasátou z knihy. Samozřejmě to myslím s nadsázkou, jelikož výjevy objevující se na kresbách rozhodně v reálném životě nevyhledávám a pokud vy ano, tak je s vámi něco špatně, ale odsuzovat vás za to nebudu.

Je dobře, že se toho vydavatelé nebojí a vedle klasických mainstreamů u nás vychází i takovéto klasiky.

Byť to není úplně můj šálek čaje, dokážu ocenit autorovu fantazii a způsob zpracování celého příběhu. Možná bych preferoval trochu více hlubší konverzace, ale jak je již zmiňováno výše, absence většího množství textu je zapříčiněna stylem vyprávění příběhu, který pohání primárně kresba.

Filip


Sledovat nás můžete na našem facebooku